Židovský hřbitov Hřivčice
Navštivte jeden z největších židovských hřbitovů v severních Čechách

Historické mapy okolí Židovského hřbitova u Hřivčic (Riwčic, Dřiwčic, Pflanzendorf)

listopad 2016

Židovský hřbitov se nacházel v katastru obce Hřivčice (dnes součást městyse Peruc, něm. Perutz), které se tehdy jmenovaly Dřiwčice a možná jen Riwčič. Oficiální německý název obce byl Pflanzendorf. Obec se v roce 1845 podle císařských povinných otisků nacházela v panství (Bezirk) Pátek, Rakovnický kraj (Rakonitzer Kreis), království Čechy, něm. Böhmen. Přes Hřivčice vedla odbočka tzv. lipské cesty (Vraný - Peruc - Hřivčice - Blšany - Louny). Proto zde byla zájezdní hospoda, která měla v roce 1730 stáje pro 40 koní a vodovod s dřevěným potrubím.

vrata

V bezprostředním okolí židovského hřbitova, který se tehdy nacházel (asi od roku 1733) v lesíku táhnoucím se od Vrbna nad Lesy (Wrbno am Walde) směrem k Peruci se nacházela místa nazývaná "Za humny" (níže) a "Na širokým" výše. Samotný hřbitov, parcela č. 208, byl tehdy menší než v současnosti. Později, tedy po roce 1845 (možná již 1837), byl rozšířen do obou směrů. Hřbitov spravovalo Izraelitské pohřební bratrstvo Chewra Kadiša z Hříškova (Rischkau). Tento rabinát spadal do roku 1850 pod krajský rabinát v Roudnici n/L.

vrata

Od židovského hřbitova vedla cesta směrem k Vrbnu a to po hranicích katastru, nejspíše kolem křížku přes železniční trať až k silnici Vrbno - Hřivčice. Tato cesta pokračovala po cestě, která vede v současnosti od židovského hřbitova k občanskému hřivčickému hřbitovu (Gestrippe) nebo na Peruc. Asi ve 2/3 této cesty za bývalým vechtrem (tehdy kousek od kamenolomu) byla odbočka na Vraný (Wranna). Další dnes již zoraná cesta vedla od židovského hřbitova k Panenskému Týnci (Jungferteinitz) kolem vršku "Nad Průhonem" n.v. 192m.

vrata

Odkazy na historické mapy online:
Císařské povinné otisky 1841
Historická mapa Mapy.cz

Nakladatelství Svět kulturistiky a jeho knihy